Vymítač III.

23. února 2014 v 14:54 | Amy |  Temní...jako noc
Dívčina tvář se leskla potem. Oči měla vyvalené, tělo rozbolavělé a jakoby v ohni. Chvíli se domnívala, že se jí hlava rozskočí bolestí. Pozvedla paže a zaryla si nehty do vlasů. Křičela, ale přez roubík ji nebylo slyšet.
Crane opatrně chytl dívčiny paže a přitlačil je zpět k posteli. Nepřestával však dívku probodávat pohledem velkých, temných očí. Vévoda z Reinarllu to vše pozoroval mlčky, ale nervozita na něm i tak byla znát.
"Crane..."
Začal vévoda, ale opět ztichl, když se dívka začala na lůžku znovu svíjet. Elf se jenom otočil po vévodovi, který nervózně přešlapoval za čárou ochranného kruhu okolo postele. Dívčin křik začal být slyšitelný i přez roubík. Vévoda tyhle očistné rituály neměl rád. Především proto, že jej musel podstoupit každý, včetně jeho vlastní dcery. Rituály byli bolestivé...to věděl. Zvlášť, když jste jej podstupovali poprvé, ve věku sedmnácti let. Sevřel si zápěstí, kde on sám měl vyžehnutou značku, kterou na jeho těle zanechalo Craneovo kouzlo. Ačkoliv teď byl nervózní, Craneovi v jeho práci věřil, ačkoliv byl vlastně Crane na jeho lenním sídle vězněn.
Vévoda si až moc dobře pamatoval dobu, dky Cranea dovlekli na jeho sídlo. Tehdy to bylo ještě sídlo jeho otce...Vévoda Xander si pamatoval, jak ve čtyřech letech vykukoval na onoho vysokého bledého elfa, s dlouhými plavými vlasy po pás, který na svět hleděl chladnýma, černýma očima. Zdál se povznesený nad to všechno...Vymítač. Chladný stroj.
I když dnes Cranea znal již mnoho let a věřil mu, nikdy od něj neslyšel jediného slova ve svém jazyce. Vždy slýchal jen chladnou elfštinu, které stejně nikdy moc neporozuměl, ale kdykoliv na Cranea promluvil, věděl, že elf zná a rozumí každému jeho slovu.
Elf začal cosi odříkávat ve ssvé mateřštině a pohled tmavých očí opět upřel na dívku, svíjející se na posteli. Křičela a házela sebou, jako by byla posedlá...Craneovy ruce ji přitlačily k posteli a znemožnily jí pohyb. Křik zesílil.
"Crane! Co se děje?!"
Znervózněl vévoda a pokoušel se nahnou přez čáru kruhu, jakoby tak mohl být své dceři blíž. Dívka vytřeštila oči a její hruď se prudce zvedla. Od zápěstí, které Crane svíral, se jí začalo kouřit a bylo cítit spálené maso. Crane odříkával tiše slova v mateřštině. Dívčiny vyvalené oči se zabarvily do černa.
"Crane!!!"
Křikl vévoda. Tohle se nikdy při vymítání nedělo..nemělo to trvat tak dlouho. Mělo to být rychlé...Dívce vyšlo z hrdla skoro zvířecí zařvání. Vévoda ztuhl a pozoroval Cranea, který se za odříkávání jakési básně v elfském jazyce pohupoval ze strany na stranu.Začínal o Craneovi pochybovat, i když si to zapíral. Crane by dívce neublížil...
"Isgrillir, argum, trealiss.."
Odříkával elf chladným hlasem, jakoby o vévodově přítomnosti nevěděl.
Náhle se na dívčině hrudi zvedl plamen a vyšlehl vysoko nad dívku v jakémsi ohnivém víru. Vévoda sáhl po meči, ale než stačil tasit, elfova slova utichla. Oheň zmizel a dívčino tělo se bezvládně sneslo na postel. Zápěstí, které Crane pustil bylo zarudlé, ale byla na něm viditelná vypálená nová značka. Crane zkontroloval dívčiny životní funkce a konečně se otočil k vévodovi. Jeho tvář nevypovídala naprosto o ničem. Jen v černých očích se zračil chlad. Došel k okraji kruhu a vzduch nad kruhen proťal napnutou paží. Zlatavý kruh začal pomalu mizet, až se ztratil úplně. Jakmile kruh zmizel, vévoda se okamžitě vrhl ke své dceři, aby se ujistil, že jí nic není. Až poté se hněvivě otočil na elfa, který mlčky čekal.
"Crane! Co to mělo být?!"
Skoro na elfa zařval, ale Crane se ani o píď nehnul. Dokonce ani jeho chladný výraz nepookřál, i kkdyž se mu na čele leskly dvě kapky potu. Setřel si je a věnoval vévodovi jakýsi překvapený pohled.
"Rauco ara."
Byla jednoduchá odpověď. Elf poté jednou rukou poukázal k dívce. Vévoda zmateně zamžikal a přejel očima od elfa zpět ke své dceři a k jejímu zápěstí. Tomuhle vévoda příliš nerozuměl.
"Cože?"
Elfovo tajnůstkářské chování jej vždycky znervózňovalo, ale nyní byl ještě napjatější, než jindy.
"Démon odešel."
Pronesl chladně elf, poprvé v lidském jazyce a nechal vévodovu dceru v rukou jejího zmateného otce. Když démon navštívil vévodovu dceru, měl by být připravený. Ne každý démon opustí lidský svět po prvním neúspěchu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama