Březen 2014

Krysy v koutě - I.

24. března 2014 v 22:21 | Amy |  Pouze jedna...
Jednorázovka...či snad dvourázovka? :D inspirovaná pc hrou.
Ať se líbí. :)

Myratus

17. března 2014 v 22:14 | Amy(a pár dalších) |  Pouze jedna...
Věnuji se RPG a byla by škoda sem nedat nějaké staré sepsané blbosti, jaké jsem si vymýšlela při sestavování postav...Je to trochu jiný, bláznivější žánr, ale snad se bude líbit a neodsoudíte ho hned po přečtení první části ;)
Ať se líbí :)
P.S: Takto jsou zvýrazněny názvy kapitolek nebo jejich účastníci :)

Ty

17. března 2014 v 20:40 | Amy |  Poems...
Kdo jsi byl pro mě...
Ničitel nadějí.
Lapač snů ve vlastním domě.
Bořič ideí.

V kůži tvojí hada vidím.
Když líháš ke mě, cítím hnus.
Říct snad, že tě nenávidím...
V kůži mé si žít zkus.

Lapači snů, zaklínám tě,
jdi už, dej mi pokoje.
Nevidím, že nyní právě,
pleteš další závoje.

Ať ženu tě snad ke konci světa,
vrátíš se, co bych si měla lhát.
Vím že padnou do náruče léta
Navěky pak budu spát.

Lapači snů, Ty
lovče ideí,
dala jsem všechno,
co jiní neznají.

Klišé...

17. března 2014 v 11:56 | Amy |  Poems...
Klišé...Ano, trefný název, jak po tuhle pocitovku, tak pro její poselství. Možná se tímhle jen snažím zalepit nepříliš dávno zlomený srdce...Ale i to už je prostě a jednoduše klišé...

V ten moment...

17. března 2014 v 11:38 | Amy |  Poems...
Toto je má "momentovka". Dané pocity z jednoho jediného momentu, který obsahoval asi dvě sekundy, tudíš tady dva verše. Ačkoliv se vlastně vůbec nic nedělo...I když...
Ať se líbí :)

Kostelofobie- aneb na mě taky dojde!

17. března 2014 v 11:28 | Amy |  Dear diary...
Příbeh, který se mi opravdu stal a moc pyšná za něj nejsem. Nejspíš nemám kostelofobii, ale potom svůj nevysvětlitelný strach z kostelů jen těžko vysvětlím. Nuže, nemohu popřát nic jiného, než:
Ať se líbí :)


Stáří...

17. března 2014 v 11:08 | Amy |  Poems...
TAto báseň byla psaná ve spěchu, dokud se mi všechny myšlenky nevykouří z hlavy. U téhle bohužel neumím moc říct, zda se povedla, či ne, můžu v to jenom doufat.
Ať se líbí :)

Sněhurka

17. března 2014 v 10:58 | Amy |  Poems...
Touto básní se snažím trochu popsat louku s květy, nebo jak je později psáno bez oněch květů, kde Sněhurka skončila. Má báseň ale nezahrnuje princovo vysvobození. Přesto si nemyslím, e patří k mým nejsmutnějším.
Ať se líbí :)

Lakota

17. března 2014 v 10:55 | Amy |  Poems...
Jedna z mých dalších "pocitovek", jako obvykle v trochu...dejme tomu smutnějším tématu. Je to další pohled, který mám na sebe samu, tak mohu jen doufat, že tenhle pohled nebude ten poslední.
Ať se líbí :)

Cizinci

15. března 2014 v 0:29 | Amy
Další část příběhu oné "staré známé" o jejímž jméně stejně pořád pochybuji. Moc neberu ohled na jména, jako na samotný text, takže onen neznámý, který je v příběhu zmíněn (Ares)....no, respektive, není zde naposledy. Ať se líbí :)